Labyrint
pro krále
Karla IV.

Záměr či pouhá náhoda?

Podobný labyrint byl také v katedrále v Chartres, která v době Karlova pobytu ve Francii byla zcela dostavěna (nachází se 90 km západně od Paříže), a kdokoli se podívá na její obrázek, zjistí, že Chartres nápadně svým vzhledem připomíná svatovítskou katedrálu založenou Karlem IV. na Pražském hradě. Chartres bylo navíc na počátku 14. století významné poutní místo v okolí Paříže (zejména v době velikonočních svátků) a je tedy pravděpodobné, že tam Karel během svého pobytu v mládí a dalších návštěv Francie zavítal. Třeba i proto, že Chartres patřilo pod arcidiecézi v Sens, kde byl od roku 1329 arcibiskupem Pierre Roger z Rosieres, Karlův přítel, učitel a budoucí papež Kliment VI. Labyrint v Chartres je jediným dochovaným chrámovým labyrintem v původní podobě a celosvětovou raritou.

Při studiu západních průčelí katedrál, které vznikaly ve Francii na přelomu 13. a 14. století, si nelze nepovšimnout faktu, že ty katedrály, které mají nad vchodem v západním průčelí rozetu, měly také na podlaze za západním vchodem do katedrály chrámový labyrint z kamene. Všichni víme, že rozeta se na západním průčelí pražské katedrály nachází. Měl tedy být v západní lodi Svatovítské katedrály také labyrint?

Plánoval Karel IV. stavbu magického labyrintu?

Původní plány na stavbu Svatovítské katedrály nejsou dochovány, rozeta nad vchodem vznikla až při dostavbě na konci 19. století, kdy již byly chrámové labyrinty ze všech gotických katedrál kromě Chartres a Amiens odstraněny. Můžeme se domnívat, že Matyáš z Arrasu, francouzský stavitel a architekt pozvaný Karlem IV na stavbu této katedrály, plánoval umístit labyrint v její podlaze? Je známo, že po 8 letech převzal stavbu Petr Parléř a že v ní i se svými syny pokračoval i po Karlově smrti. Přesto katedrála zůstala nedokončená a západní část včetně průčelí byla dostavena až po více než 500 letech, a to v l.1873 – 1929. Architekti dostavby Josef Kranner a Josef Mocker s labyrintem v podlaze nepočítali.

Můžeme se domnívat, že Karel IV. chrámový labyrint zahrnul do svého zadání pro stavitele? Jsme odvážní a zkusíme vyslovit domněnku, že měla-li labyrint katedrála v Remeši jako místo korunovace francouzských králů, není nepravděpodobné, že labyrint v podlaze katedrály měl být také v místě korunovace českých králů.

Ať labyrint byl či nebyl v plánech Karla IV. na stavbu Svatovítské katedrály, patřilo dle dochovaných pramenů putování po stezce labyrintu k běžné návštěvě gotických chrámů v době, kdy Karel žil. Vybudováním královského labyrintu chceme připomenout Karlovi dobu jeho dětství. Připadá nám nemyslitelné, že by malý Karel během svého pobytu ve Francii nebyl nadšený z labyrintu na podlaze remešské, chartreské nebo jiné katedrály a že by si ho nechtěl projít či proběhnout, tak jako to dělají zcela intuitivně všechny děti, které se v dnešní době dostanou do labyrintů na loučeňském zámku.

Královský labyrint na zámku Loučeň

Labyrint, který na Loučeni vznikl při příležitosti 700 let od narození Karla IV., má velikost, tvar i symboliku takovou, jakou by mohl mít, pokud by býval byl součástí zadání Karla IV. pro stavbu Svatovítské katedrály. Podobnost s katedrálou v Chartres nepovažujeme za čistě náhodnou a tímto počinem jsme chtěli doplnit z našeho pohledu chybějící kruh o průměru 10 m na půdoryse české kotliny. Stezka kruhového labyrintu je pro nás nejen geometrický symbol a připomínka historie, ale především geo-energetická spirála.

Místo pro stavbu labyrintu v zámeckém parku bylo pečlivě vybráno s ohledem na středověké principy pro zakládání staveb a také s ohledem na zdejší přirozené proudy a prameny energií.